検索キーワード： 著者 "Vlastimil Vondruška" すべてのカテゴリー

Spory pánů z Dubé s Vartemberky už delší dobu trápí celé severní Čechy, skoro stejně jako lapkové, kterými se zemské stezky jen hemží. Ostatně, co dobrého může prostým lidem přinést drancování a boj mezi urozenými rody? Na hradě Vartemberku se však chystá předem domluvená svatba mezi Ludmilou z Vartemberka a Benešem z Dubé, které má nepokojům učinit přítrž. Na hostinu přijíždí také královský prokurátor Oldřich z Chlumu, pověřený dohledem nad stavbou hradu Bezdězu. Jaké je však jeho překvapení, když jej vyhledá Ludmila z Vartemberka a prosí ho o pomoc.

Martin ze Stvolna opouští z pověření Karla IV. s malou výpravou České země. Jeho úkolem bude získávat v zahraničí pro katedrálu svatého Víta ostatky svatých. Ani na této cestě není ochuzen o ženskou společnost -⁠ doprovází jej Johanka, stále ještě zákonná manželka třeboňského kata. Nejprve putují do Německa, kde se Martin ze Stvolna setkává s dávným přítelem a později nepřítelem na život a na smrt, Konrádem z Wormsu. Potíže s inkvizicí však způsobí, že královský vyslanec musí brzy uprchnout do Itálie.

Zábavnou formou sledujeme proměnu společenského chování v ohledu na intimní činnosti (např. antikoncepce či spodní prádlo) od starověku až po novověk. V učebnicích historie i vědeckých dílech najdeme především údaje o panovnících, slavných bitvách, hospodářství i umění, ale o základních lidských potřebách se toho dozvíme málo či vůbec nic. Vlastimil Vondruška to napravuje a lehce stravitelným stylem přináší informace o různých pojetích péče o lidské tělo a o proměně společenského chování v ohledu na intimní činnosti od starověku až po baroko.

Přes dvacet příběhů s detektivní zápletkou se odehrává v různých dobách od středověku až do 18. století. V poutavém vyprávění nás autor provede prostředím hradů a dvorských slavností, temných uliček měst a špinavých předměstí, prosperujících panství i zapadlých vesnic. Hlavními hrdiny příběhů s věrohodně vylíčenou atmosférou a živými dialogy jsou lidé rozmanitých cechů, stavů i řemesel. Od rytířů, vyrážejících na křížovou výpravu, pražské konšele, studenty až k vykonavatelkám nejstaršího řemesla.

Zdánlivě obyčejná návštěva hradu Krašova se změní v noční můru. Královský prokurátor Oldřich z Chlumu slíbil pomoci příbuzné, která se mu svěří s dávným prokletím hroznatovského rodu. Nejprve však jeho výpravu málem smete rozbouřená řeka a když pak uprostřed ledové vánice dorazí na Krašov, Oldřich z Chlumu na vlastní oči spatří, jak se kdosi uprostřed noci vrhne z oken hradu dolů do propasti. Obyvatelé hradu věří, že to byl přízrak zesnulé hradní paní Anny, královský prokurátor však hledá prozaičtější vysvětlení.

Rytíř, skvělý trubadúr a příležitostný obchodník s vzácnými ostatky svatých Martin ze Stvolna se vrací z římské korunovační jízdy císaře Karla IV. Stane se něco, v co už ani nedoufal – podaří se mu najít manželku Johanku, kterou už dlouhou dobu považoval za mrtvou. Osvobodit ji z kláštera však není snadné. Martin ze Stvolna pochopí, že za vše, co člověk dostane, něco jiného ztrácí. Nepřátelé z rodu Rožmberků nezapomínají na staré křivdy, ale Martin ze Stvolna není bez mocných spojenců. Svou statečností si nakloní arcibiskupa Arnošta z Pardubic a získá si vděčnost císaře.

Evropa se stále ještě těžce vzpamatovává z náporu morové epidemie, zemské stezky křižují procesí flagelantů a do čela zpustošeného Českého království se teprve před několika lety postavil král Karel IV. Martin ze Stvolna se vrací z Francie zpět do své rodné země, aby dokončil studia na nově založené pražské univerzitě. Přestože ho hlavní město, které v péči nového krále začíná vzkvétat, okouzlí, příliš dlouho se tu nezdrží. Díky lásce ke tajné urozené studentce Janě se zapléta do domácích sporů s Rožmberky a je vyslán do jižních Čech, aby si vysloužit rytířské ostruhy.

Další z příběhů královského prokurátora Oldřicha z Chlumu se tentokrát odehrává v okolí Prahy. Původně mělo čekat Oldřicha z Chlumu a jeho pomocníky na dvoře Přemysla Otakara II. jen krátké státnické jednání, brzy po příjezdu si ho však uprostřed noci nechá zavolat sám král. Při cestě z dolů v Jílovém u Prahy se ztratila truhlice plná zlata. Přeprava nákladu s bohatstvím v hodnotě celých severních Čech byla držena v přísném utajení. Zlato totiž mířilo do rukou rakouských pánů a mělo sehrát důležitou roli ve válce proti uherskému králi Bélovi.

Ludmilu z Vartemberka, manželku královského prokurátora Oldřicha z Chlumu, navštíví na hradě Bezdězu její přítelkyně Anna z Rohozce. Již delší čas ji trápí podivné sny. V pitoreskním reji se jí v jeskyni zjevuje démon a zmocňuje jejího těla. Její otec přikládá Anniny vidiny častému pití vína a povolává exorcistu. Ludmila je však přesvědčena, že Anna mluví pravdu. Začne se vyptávat v okolí Bezdězu a záhy zjistí, že něco podobného zde zažily i jiné dívky. Naštěstí se právě vrací domů její manžel Oldřich z Chlumu se svým pomocníkem panošem Otou.

Dědicové Ignáce Heřmana přijdou o Falknovskou huť, kterou získá Leopoldova bývalá snoubenka Hildegarda a ta žije pro jedinou věc – rodu Heřmanů se pomstít. Ignácovi vnukové musí čelit nejen jejím intrikám, ale i hospodářským potížím, které s sebou nese nový styl manufakturního podnikání. Tradiční obchod nahrazují dravé obchodní kompanie. Překotné změny však zároveň znamenají nové příležitosti pro všechny schopné, ženy nevyjímaje. Není proto náhodou, že sepsání pokračování rodinné kroniky se ujme mladá Johannova dcera Vilemína, která si za podpory hraběte Kinského otevře vlastní bělidlo.

Zdá se, že v už Čechách není tak bezpečno, jak bylo dříve. Lupiči na Menším Městě pražském se nebojí uchýlit i k zabíjení a ze zchudlých šlechticů se stávají lapkové. Královský písař Jiří Adam z Dobronína je povolán do kanceláře nejvyššího purkrabího Jana z Vartemberka. Důvodem je vražda velmožova syna Jindřicha, ke které došlo téže noci. Zároveň však, jak mu Jan z Vartemberka sdělí, již více jak před týdnem zmizel jeho nevlastní syn Jakub. V jeho ložnici se našel list, v němž stálo, že syn pána z Vartemberka dluží dvacet tisíc kop grošů, a pokud je za něj nezaplatí, bude to Jakuba stát život.

Napínavý detektivní příběh, odehrávající se v polovině 13. století, se vrací do doby mládí Oldřicha z Chlumu. Audiokniha objasňuje některé důležité události, předcházející příběhům královského prokurátora publikovaným v edici Hříšní lidé Království českého. Jako druhorozenému synovi je Oldřichovi z Chlumu určeno stát se knězem. Protože je velmi bystrý a má vynikající paměť, starý děkan Ignatius ho už brzy nemá co učit a pošle chlapce do klášterní školy v německém Magdeburku. Zde se čtrnáctiletý Oldřich z Chlumu stane nechtěným svědkem vraždy mladé dívky.

Druhorozený syn chudého českého zemana Martin ze Stvolna odchází do Paříže na nejvěhlasnější univerzitu známého světa. Záhy se zaplétá do milostných avantýr a na tom nejméně očekávaném místě nachází svou první velkou lásku. Brzy mu jeho loutna a básnické umění otevřou cestu i do těch nejvyšších kruhů. Na studium nezbývá mnoho času, přesto však spolu s přáteli studenty vzbudí zájem inkvizice. Příčinou má být četba zakázaných knih, které kolují po městě, skutečnost je však jiná. Martinovi ze Stvolna nezbývá nic jiného, než z města uprchnout.

Vážený písař královské komory, Jiří Adam z Dobronína, se v mládí znal s ženou, která se později vypracovala na majitelku jednoho z nejproslulejších nevěstinců na Starém Městě pražském. Kdysi mu pomohla a nyní potřebuje pomoc sama. Přímo v jejím domě kdosi zavraždil zámožného šlechtice, vlivného člena královského dvora. Jiří Adam z Dobronína se spolu se svým pomocníkem bakalářem Petrem a jeho ženou Rozárkou vydávají po stopách bezohledného zločince.

Vyšetřovatele královské komory Jiřího Adama z Dobronína osloví Václav Hrzán z Harasova, který nedávno koupil hrad Jenštejn. Svěří se mu s neurčitými obavami o svého mladšího bratra Mikuláše. Mladý šlechtic se podle všeho uchází o přízeň krásné Polyxeny, dívky ze znepřáteleného rodu Rendlů z Oušavy. Následujícího dne je Mikuláš zavražděn a to přímo v budově královské komory. Vyšetřováním tohoto neslýchaného zneuctění panovnického úřadu pověří Jiřího Adama z Dobronína.

Díky králi Vratislavovi se České země staly poprvé významnou silou středoevropské politiky. Dramatický příběh z druhé poloviny 11. století vypráví na základě dochovaných historických pramenů o jeho dlouhém a pohnutém živ otě. První díl sleduje osudy pětice Přemyslovců, synů knížete Břetislava, svářících se o moc v Českých zemích. Ačkoli Vratislav není prvorozený a podle vůle svého otce se stává pouhým dědicem olomouckého údělu, starší Spytihněv ho oprávněně vnímá jako soupeře.

I když se situace v Uhrách v polovině 16. století již trochu uklidnila a útoky Osmanů na nějakou dobu utichly, objeví se jiná nebezpečná a zdánlivě neřešitelná záležitost. Protože použití vojska je vyloučeno a rovněž vyslanec českého krále v Budíně má v tom ohledu ruce svázané, obrátí se královna Anna na královského písaře Jiřího Adama z Dobronína. Pán z Dobronína se rozhodne její prosbě vyhovět a vydává se na tajnou misi do Uher. Ale ještě dříve, než tam stačí dorazit, dojde k první vraždě, která cestu velmi zkomplikuje.

Během cesty po Moravě se panoš Ota setká se svou vzdálenou sestřenicí Miladou ze Zástřizlí. Je zoufalá a prosí ho o pomoc. Žije na Krakovci nedaleko Prostějova, kde se v poslední době stalo několik podivných událostí, které vyvrcholily vraždou jejího manžela. Co je však nejhorší, z jeho smrti podezírají ji. Panoš Ota se obrátí na svého pána, ale ten nemá chuť a ani pravomoc tu vyšetřovat. Navíc se musí věnovat jinému zločinu, který poškodil českého krále. Jenže pak dojde k pokusu unést Miladu. To Oldřicha z Chlumu přesvědčí, že nejde o obyčejný zločin.

Písař královské komory Jiří Adam z Dobronína odjíždí jako vyslanec na dlouhou cestu ke dvoru anglické královny Marie. Společnost mu dělá krásná a inteligentní šlechtična Kateřina Dolanská, kterou poznal při svém vyšetřování v teplických lázních. Záhy se ukáže, že poslání Kateřiny, která se vyzná v diplomacii mnohem lépe než on, je ve skutečnosti úplně jiné.

Jiří Adam z Dobronína spolu se svým pomocníkem Petrem Korcem odjíždí z rozkazu nejvyššího komořího spěšně do Litoměřic. Čeká na něj úkol, o němž mu jeho nadřízený odmítl cokoli prozradit. Litoměřický probošt ho po příjezdu pozve na tajnou schůzku s několika urozenými muži. Jistému alchymistovi Theobaldinovi se podle všeho podařilo transmutací kovů vyrobit zlato.