検索キーワード： 著者 "Elena Ferrante" すべてのカテゴリー

V třetím pokračování příběhu Eleny Grecové a Lily Cerrullové sledujeme, jak se z dospívajících dívek staly mladé ženy a vypadá to, že se jejich cesty definitivně rozcházejí. Elena se stěhuje s manželem do Florencie, kde chce budovat spisovatelskou kariéru. Dokáže dát svému životu náboj a směr, aniž by jí Lila byla na blízku? Ta totiž zůstává v bídě neapolského předměstí. Lze přátelství udržovat jen „po telefonu“, nebo je lepší pouto utnout?

Elena opustila manžela, aby žila s Ninem Sarratorem, kterého si oblíbily i její dvě dcery. Z bouřlivého vztahu se zrodí dcera Immacolata a ve stejné době porodí Lila Enzovi dceru Nunzii. Děvčátka vyrůstají skoro jako sestry a z rodiny Eleny i Lily se stane jeden velký a impulzivní klan. Jenže štěstí se pomalu zakaluje, aby vyvrcholilo tragickou událostí v životě Lily, která znovu vystaví přátelství obou kamarádek těžké zkoušce. Itálie se proměňuje, stejně tak i Neapol a život obou hrdinek se chýlí ke konci. A na konci přichází i zúčtování.

Dvě ženy, které se poprvé setkaly v první třídě obecné školy a přes absolutní opačnost svých povah se spřátelily a přátelství jim vydrželo celý život. Hodná a učenlivá Elena a vzpurná a divoká Lily, dvě nerozlučné přítelkyně v Neapoli 50. let, kdy je pro dívky jedinou jistotou nemít právo na vzdělání, lásku nebo soucit. Jistotou je i bití a nekonečné půtky, které někdy končí smrtí. Pokud máte přítelkyni, můžete to přežít. Příběh Lily a Elen budete chtít poslouchat bez přestávky s napětím a očekáváním dalšího dílu.

Elena und Lila sind inzwischen erwachsen und sich nach wie vor freundschaftlich verbunden. Doch ihre Lebenswelten könnten unterschiedlicher kaum sein: Lila hat sich von ihrem Ehemann getrennt, dem Rione den Rücken gekehrt und arbeitet in einer Wurstfabrik, um ihren Sohn zu ernähren. Elena hingegen hat für ihr Studium Neapel verlassen und feiert erste Erfolge als Autorin. Als sie in eine angesehene Familie einheiratet und ein Kind erwartet, scheint ihrem gesellschaftlichen Aufstieg nichts mehr im Weg zu stehen.

Räumlich sind die Freundinnen aus Kindertagen, Elena und Lila, sich so nah wie viele Jahre nicht mehr. Denn Elena kehrt ihrem Jugendschwarm Nino zuliebe nach Neapel zurück. Außerdem verbindet beide, dass sie mit knapp 40 noch ein Kind bekommen. Doch das Verschwinden eines der Kinder stellt ihre Freundschaft vor eine Zerreißprobe. Katja Langenbach inszeniert mit der Musik von Ulrike Haage feinfühlig und vielstimmig den Bestseller von Elena Ferrante.

Die 16-jährige Lila, durch ihre Heirat zu Geld und Ansehen gekommen, verzweifelt am Ehekrieg mit ihrem Mann. Ihre Freundin Elena studiert in Pisa und verliebt sich in einen Kommilitonen, doch ihr Jugendschwarm Nino geht ihr nicht aus dem Kopf. Was in schwierigen Zeiten Bestand hat, ist Lilas und Elenas Freundschaft. Aber können sie einander wirklich vertrauen? Bearbeiter und Regisseur Martin Heindel lässt in einem opulenten Hörspiel das Italien der 1960er Jahre wiedererstehen.

Una donna ancora giovane, serena e appagata, tutt’altro che inattiva nel cerchio sicuro della famiglia, viene abbandonata all’improvviso dal marito e precipita in un gorgo scuro e antico. Rimasta con i due figli e il cane, profondamente segnata dal dolore e dall’umiliazione, Olga, dalla tranquilla Torino dove si è trasferita da qualche anno, è risucchiata tra i fantasmi della sua infanzia napoletana. Comincia a questo punto una caduta rovinosa, un racconto che cattura e trascina fino al fondo più nero, più dolente dell’esperienza femminile.

Em Frantumaglia, a própria Elena Ferrante explica sua escolha de permanecer afastada da mídia, permitindo que seus livros tenham vidas autônomas. Defende que é preciso se proteger não só da lógica do mercado, mas também da espetacularização do autor em prol da literatura, e assim partilha pensamentos e preocupações à medida que suas obras são adaptadas para o cinema e para a TV.

Aos quarenta e cinco anos, Delia retorna a sua cidade natal, Nápoles, na Itália, para enterrar a mãe, Amalia, encontrada morta numa praia em circunstâncias suspeitas: a humilde costureira, que se acostumou a esconder a beleza com peças simples e sem graça, usava nada além de um sutiã caro no momento da morte.